Urbánní hra

Urbánní hra je metoda, která účastníkům přináší možnost vstoupit do jiné role a vyzkoušet si jiné vnímání řešeného místa. Prostřednictvím hry se stanou hypotetickou osobou se vztahem k řešenému místu a mají za úkol zformulovat její priority. „Co by takový člověk od místa chtěl, jaká očekávání by měl, na čem by mu nejvíce záleželo.“ Prezentované podněty všech různých rolí jsou podrobeny diskuzi a hlasování, ve kterém všichni určují své priority. Postupně dochází k omezování výběru a hledání společných priorit. Výsledkem hry je jak řada jednotlivých podnětů, které projdou různou diskuzí, tak jejich prioritizace napříč účastníky. Vedlejším, ale neméně důležitým efektem,, je edukace účastníků. Hráči mají možnost vidět místo jinýma očima a pochopit, že očekávání mohou být různá a je nutné hledat racionální průnik.


Cílová skupina

Cílovou skupinou jsou všechny generace osob se vztahem k místu, jeho částečnou znalostí a zájmem vyjádřit názor. Hra je použitelná v kolektivu dětí i dospělých, laiků i odborníků.

Kroky realizace

  1. Výběr participantů: Účastníky je třeba pozvat nebo jinak oslovit. Finální počet by měl odpovídat minimálně dvojnásobku nastavených rolí, tak, ať je zajištěna diskuze v rámci skupin. V případě online řešení může být počet účastníků řádově vyšší. Důležité je dopředu jasně deklarovat časovou náročnost a potřebu vytrvat v průběhu celé hry. Pro organizaci, především v případě prezenční formy, je třeba znát finální počet hráčů.
  2. Techniky zisku dat – průběh: Účastníci jsou rozděleni, nejčastěji losem, do malých skupin (minimálně 2 osoby) a je jim přidělena role představující hypotetickou osobu se vztahem k řešenému místu a po dobu hry mají za úkol se do této osoby vžít. Hra je založena na vytvoření sady podnětů pro řešení území, které jsou průběžnými diskuzemi a opakovanými hlasováními postupně prioritizovány. Zároveň má hra edukativní rozměr.

Průběh provedení metody

  1. Úvod
    1. Přivítání.
    2. Úvodní slovo.
    3. Vysvětlení tématu (např. prezentace, promítání mapy a ortofoto atd.).
    4. Vysvětlení principu hry.
    5. Rozdělení rolí (formou losu nebo přidělením).
    6. Online verze shrnuje všechny body do úvodního e-mailu nebo jiné zprávy.
  2. Diskuze v rámci role (diskuze a formulace závěrů, jednotlivé skupiny po minimálně 2 lidech)
    Každá skupina zastává vybranou roli a má za úkol vydiskutovat a následně prezentovat podněty a návrhy, které by byly pro představovanou roli nejdůležitější a odůvodnit je. Počet návrhů je omezen na tři. Za skupinu mluví jeden řečník, prezentaci řídí moderátor a dotazy se do ní může zapojit kdokoliv. V případě online verze jsou všichni účastníci vyzváni k předložení návrhů. Následuje výběr priorit online hlasováním. Jako závěr skupiny/role jsou předloženy tři nejpodporovanější návrhy.
  3. Volba priorit 1
    Všechny návrhy moderátor spojí do jedné nabídky a každá role má za úkol vybrat pět pro ni nejdůležitějších možností. Moderátor zaznamená, kdo jednotlivé náměty předložil. Rozhodnutí předchází diskuze v rámci jednotlivých rolí. Počet voleb by vždy měl být větší než počet návrhů z předešlého kola, tak aby došlo k volbě napříč. Vybere se omezený počet možností, které jsou podrobeny další diskuzi.
    V případě online verze hrají hráči samostatně, nediskutují v rámci rolí, výsledek hlasování může být i konečným výsledkem celé hry, a bod D lze vynechat.
  4. Volba priorit 2
    V rámci skupin jsou diskutovány výsledky části C a dochází k diskuzi nad další, počtem hlasů opět omezenější volbě. Moderátor vybere sedm nejpopulárnějších námětů z části C a úkolem je zvolit tři nejpreferovanější. Role mohou svá předcházející rozhodnutí změnit. Někdy je to nutné, protože jejich vlastní volba nepostoupila do užšího výběru.
  5. Výsledky
    Výsledkem části D je seznam finálních priorit, které představí moderátor. Jednotlivé role by měly zhodnotit, zda jsou ve výsledku obsaženy jejich původní preference a pokud ano, tak do jaké míry by přestavovaná osoba byla s výsledkem spokojená.
  6. Osobní pohled
    Na úplný závěr mohou být účastnící vyzváni ke zhodnocení, jak výsledek odpovídá jejich osobním postojům a jestli souhlasí s výsledky, kterých dosáhli jako zástupci představovaných osob.

Principy realizace

Cílem metody je nabídnout účastníkům příležitost vstoupit do jiné role a vnímat místo jiným pohledem. Zároveň má hra edukativní a zážitkový rozměr. Poukazuje na různorodost zájmů a různorodost rolí v území. Zároveň dochází k hledání námětů a podnětů, které jsou dále prioritizovány a očekávání obyvatel tak nabývají vzájemného průniku.

Jednotlivé volby jsou postupně zaznamenávány včetně průběžných hlasování. Vhodná je velká tabule pro všechna kola. Výsledkem je kvantifikovaný seznam nejpreferovanějších námětů. Mohou být zaznamenány komentáře jednotlivých rolí, ale není to nezbytné.

Co je pro realizaci potřeba zajistit

  • Stanovení tématu: Příprava anotací jednotlivých rolí a všech tištěných nebo digitálních podkladů (popis role, popis principu hry, tabulka pro zaznamenávání odpovědí). V případě online verze je třeba připravit online formuláře pro jednotlivé role a jednotlivá kola hry. Vhodné je grafické doplnění zvyšující atraktivitu.
  • Pozvání účastníků: Účastníci: nutno specifikovat osoby a zajistit pozvánky včetně zpětné vazby (jestli přijdou).
  • Místnost (pro prezenční formu) nebo vhodné místo ve veřejném prostoru umožňující diskuzi ve skupinkách (vhodné je použití velkého stolu s mapou a tabule pro zaznamenávání výsledků).
  • Moderátoři: jedna až dvě osoby pro vedení hry a zaznamenávání výsledků. V případě většího počtu účastníků mohou být doplněni moderátoři pro skupinky jednotlivých rolí.
  • Občerstvení (káva, čaj, sušenky, ovoce...).
  • Časové nároky:
    1. příprava tématu, rolí a formulace jejich anotace (1 až 2 lidé po dobu 4h);
    2. příprava podkladů pro hru v papírové nebo digitální podobě (1 až 2 lidé po dobu 4h);
    3. pozvání účastníků a organizace akce (1 člověk po dobu 4h);
    4. samotná hra (1 až 2 lidé po dobu 2 až 3h, v případě online verze pak 1 až 2 lidé po dobu 3x 2h);
    5. vyhodnocení (1 až 2 lidé po dobu 2h).

Možné návazné metody

Rozhovor
Scénáře budoucnosti

Výhody a nevýhody použití

Výhody
Nevýhody
Nacházení shody
Nutnost aktivního přístupu účastník
Otevřená diskuze
Potřeba jejich představivosti
Konfrontace názorů
Základní empatie
Vyzkoušení si jiné role a jiné perspektivy
 
Neformální atmosféra
 
Aplikovatelnost na všechny věkové kategorie
 
Zážitkový charakter
 
Výhody prezenční formy
Nevýhody prezenční formy
Dostupnější pro některé skupiny
Potřeba mít účastníky přítomné dlouhodobě
Časově jednodušší pro organizátory
 
Jednodušeji sdělitelná pravidla
 
Rychlejší zpětná vazba
 
Větší společenský dopad v rámci komunity
 
Výhody online verze
Nevýhody online verze
Časově méně náročná pro účastníky
Omezená debata v rámci rolí
Možnost řádově většího počtu účastníků
Větší riziko ztráty účastníků v průběhu
Časová flexibilita
Menší socializační a komunitní rozměr

Rozšiřující tipy a doporučení

Nápomocné je dobré a srozumitelné grafické zpracování všech částí. Vždy pomůže, když se akce odehrává v řešeném místě nebo je lokalita (v případě online verze) vizuálně přiblížena. Je potřeba zdůrazňovat aspekt hry a vstoupení do role (oslovování jménem role, jmenovky…).

Příklady dobré praxe

Urbánní hra na téma rozvoj Sídliště Válcoven (2017)
Urbánní hra na téma parkování v Ostravě, festival Meltingpot (2018)
Urbánní hra na téma rozvoj vnitrobloku na sídlišti Riviéra (2019)



Zveřejněno / aktualizováno: 11. 11. 2021