Desk research

Technika využita v rámci participativního plánování v městském prostoru. Metodika vznikla v rámci realizace výzkumu v projektu Komunitně založené participativní plánování v městském prostoru (TL02000071).

Desk research nebo také „výzkum od stolu“ či „sekundární analýza“ znamená identifikaci, analýzu a zpracování již existujících, čili sekundárních zdrojů. Představuje další využívání údajů, jako např. archivovaných sestav z vlastních šetření, analýzy publikovaných statistických informací či výsledků výzkumů, datových souborů získaných z jiných i zahraničních pracovišť (viz. Reichel, 2009) nebo odborných publikací, zpráv z médií, formálních i neformálních dokumentů a databází státních a nestátních organizací, výročních zpráv apod. Patří k výzkumným technikám, ve kterých je potřeba efektivně zpracovat větší množství textů za kratší časový úsek. Jde o záležitost relativně levnější, než všechna data zajišťovat vlastními silami.

Desk research je typem deskriptivního zkoumání. Je to nutný krok u většiny výzkumů, protože umožňuje výzkumníkovi získat základní znalosti o daném tématu a tím zpřesnit další fáze výzkumu (Engel, Schutt, 2013).

K synteticky vytvořenému textu se využívá analýzy zdrojů vyhledaných dle klíčových slov relevantních k tématům. V rámci projektu byla technika využita ve fázi extenzivní při mapování sociálně-dějinných, sociálně-demografických, sociálně-politických a architektonických aspektů lokality se snahou porozumět těmto kontextům.


Cílová skupina

Techniku/metodu lze využít v širokém spektru zdrojových dokumentů a textů. Nejčastěji se používá při analýze oborově zaměřených výzkumů, při analýze statistických údajů z Českého statistického úřadu apod.

Kroky realizace

  1. Formulace cíle desk research
  2. Popis témat, která má desk research pokrýt
  3. Formulace klíčových slov k pokrytí požadovaných témat
  4. Lokalizace a identifikace odborných zdrojů
  5. Analýza zdrojů dle klíčových slov
  6. Syntéza témat vzešlých z analýzy

Základní principy realizace

  • Otevřenost k novému
  • Reflexe zdrojů dat a jejich platnosti
  • Kritické propojování poznatků z jednotlivých zdrojů
  • Snaha o dosažení nasycení dat vztažených ke konkrétnímu tématu nebo jevu

Co je pro realizaci potřeba zajistit

  • Psací potřeby
  • Online přístup
  • Počítačovou techniku
  • Literaturu a zdroje potřebné pro zpracování tématu

Možné návazné metody

Výstupy mohou sloužit jako teoretická východiska pro další práci, pro zpřesnění designu výzkumu, případně jako podklad pro realizaci navazující fáze výzkumu.

Výhody a nevýhody použití

Výhody
Nevýhody
Rozvíjení a specifikace původních témat
Nedostatek zdrojových dokumentů k tématu
Syntéza již existujících poznatků k danému tématu
Opakování chyby, kterou způsobil autor prvotního zdroje
Odkrytí nových souvislostí v tématu
 
Zisk historické perspektivy dané lokality/tématu
 

Rozšiřující tipy a doporučení

  • Jasně formulovat zadání a cíl.
  • Vymezit okruh analyzovaných zdrojů.

Příklady dobré praxe



Zveřejněno / aktualizováno: 09. 11. 2021